Také ráda píšu, o čemž se lze přesvědčit na mém blogu Kocomouří kouzlení.

Mluviti pravdu, str. 273

21. června 2017 v 13:04 | Josef Formánek |  Josef Formánek

Proč mlčíme, když nám něco vadí? Chlapi to jinak neumějí. Spolknout to, vytrávit a vysrat. Třeba celé město, všechna příkoří, ta skutečná i ta domnělá, končící lásku, ponížení.

 

Mluviti pravdu, str. 49

31. května 2017 v 7:51 | Josef Formánek |  Josef Formánek

Netušil ještě tenkrát, že velké věci se skládají z maličkostí, drobných náhod navazujících na sebe.


Mluviti pravdu, str. 40

31. května 2017 v 7:50 | Josef Formánek |  Josef Formánek

Netušila, že když si chceme něco vzít násilím, nikdy to nedostaneme, že dobro konané proti vůli je první branou do pekel.

 


Mluviti pravdu, str. 23

31. května 2017 v 7:46 | Josef Formánek |  Josef Formánek

U staré jabloně viděl přivázané koně, od nozder jim šla pára. Jsme jako oni, napadlo ho. Svázáni v rozběhu. Pořád za sebou vláčíme kočár s minulými dny.


Mluviti pravdu, str. 21

28. května 2017 v 11:21 | Josef Formánek |  Josef Formánek

Voda je voda. Burácející i něžná, na několik způsobů modré, pohyb, neustálý a mocný, žeroucí zem i skály, činící z rybářů stoupence nebo naopak odpůrce Boha.

Když poutali loď bezbožného druha, nad kterou se vznášel puch zasychajících ryb jako kletba veselé bídy, bylo ticho. Moře se přestalo převalovat a mlčelo, když se z něj vynořil velrybí samec kulohlavce. Poulil po nich, jak ležel na bohu, to velké oko a teskně zpíval svou velrybí řečí.


Boris Rösner: Život je divadlo; str. 112

8. listopadu 2016 v 21:16 | Miroslava Besserová |  Miroslava Besserová

"Nervi se nikomu do přízně, přijde sám, až mu za to budeš stát!"

Vilém Besser


Byly jsme tam taky; str. 113

29. srpna 2016 v 16:12 | Dagmar Šimková |  Dagmar Šimková

"Aha," zavrtí se nadšeně soudružská zadnice s energií, která by mohla louskat para ořechy.

-

-

"Ale soudružko," zklamaně se pošoupne zadnice, jako by válela těsto na nudle.


Byly jsme tam taky; str. 148

29. srpna 2016 v 16:10 | Dagmar Šimková |  Dagmar Šimková

Jak potěšit tu zbědovanou duši, která je mrtvá dřív než tělo, protože nemá žádnou naději?


Utrpení mladého Werthera, str. 70

2. srpna 2016 v 21:15 | Johann Wolfgang Goethe |  Johann Wolfgang von Goethe

"Pohleď, číms nyní tomu domu! Ve všem všudy! Tví přátelé tě ctí! Jsi často příčinou jejich radosti a tvému srdci se zdá, jako by bez nich nedovedlo být; a přece - kdybych teď odešel? Kdybych odešel z tohoto kruhu, cítili by to? Jak dlouho by cítili trhlinu, kterou tvůj odchod způsobí v jejich osudu? Jak dlouho? - Ó, jak pomíjející je člověk, že i tam, kde se přímo dohmatává svého vlastního bytí, kde jedině vytiskl pravdivý obraz své přítomnosti, že i v památce, v duši svých milých hasne, že i odtud vymizí, a to brzy - tak brzy!"


Utrpení mladého Werthera, str. 41

2. srpna 2016 v 21:00 | Johann Wolfgang Goethe |  Johann Wolfgang von Goethe

"Že vy lidé," zvolal jsem, "když o něčem hovoříte, musíte hned říci: To je pošetilé, to je moudré, to je dobré, to je zlé! A co to vlastně všechno má znamenat? Vyzkoumáte tím vnitřní pohnutky toho kterého skutku? Dokážete s určitostí dovodit příčiny, proč se stal, proč se stát musil? Kdyby tomu tak bylo, nesypali byste ty své soudy tak tuze lehce z rukávu."


Utrpení mladého Werthera, str. 26

27. července 2016 v 7:59 | Johann Wolfgang Goethe |  Johann Wolfgang von Goethe

Je to s dálkou jako s budoucností. Cosi velkého, zšeřelého stojí před naší duší, náš cit se v tom ztrácí jako náš zrak, a my zatoužíme oddat se celou svou duší, dát se naplnit jediným, nádherně velkým pocitem. - A žel, když se přihrne, když to už není "tam", ale "tady", je vše takové jako předtím, a my tu stojíme ve vší své chudobě a omezenosti, a naše duše žízní zase po nápoji, jenž před ní věčně couvá.


Utrpení mladého Werthera, str. 9

27. července 2016 v 7:59 | Johann Wolfgang Goethe |  Johann Wolfgang von Goethe

"... bylo by méně bolesti mezi lidmi, kdyby nevynakládali tolik obrazotvornosti - sám pánbůh ví, proč jsou tak ustrojeni - na to, aby si zpřítomňovali minulé utrpení, místo aby klidně snášeli lhostejnou přítomnost."


Umřel jsem v sobotu

24. května 2016 v 8:58 | Josef Formánek |  Josef Formánek

... věci se nedějí, když se dějí, ale dávno předtím...


Vlny; str. 97

21. února 2016 v 7:26 | Virginia Woolf |  Virginia Woolf

Budu zkažená a spoutaná zvířeckou a krásnou vášní mateřství. Bez skrupulí budu bdít nad prospěchem svých dětí. Ty, kdo spatří jejich chyby, budu nenávidět.


Vlny; str. 32

21. února 2016 v 7:24 | Virginia Woolf |  Virginia Woolf

Stoupám a počítám každý krok, s každým krokem počítám něco odbytého.


Vlny; str. 28

21. února 2016 v 7:23 | Virginia Woolf |  Virginia Woolf

Slova nesoucí punc autority jej ztrácejí vinou těch, kdo je pronášejí.


Štěstí tady a teď, str. 90

21. února 2016 v 7:20 | Květa Fialová |  Květa Fialová

Všechno má svou poetiku, kdybych měla říci, které místo, jaká hora se mi nejvíc líbí, jako bych mimoděk řekla o nějakém dítěti, že je horší. Každé místo je jiné. Každé rodí jiné rostlinstvo a to pak vytváří odlišnou atmosféru.


Sedm dní do pohřbu, str. 02

3. prosince 2015 v 0:03 | Ján Rozner |  Ján Rozner

Vždyť někoho o něčem přesvědčovat je vlastně nejzbytečnější věc na světě, každý si myslí svoje a má pro to své důvody;...


Sedm dní do pohřbu, str. 01

2. prosince 2015 v 23:59 | Ján Rozner |  Ján Rozner

Prostě, člověk stále sám sebe usvědčuje, přiznává se k sobě samému.


Sedm dní do pohřbu, str. 284

14. října 2015 v 10:25 | Ján Rozner |  Ján Rozner

..., zase musí uvést do pohybu paměť, to své neštěstí.


Další články


Kam dál