Také ráda píšu, o čemž se lze přesvědčit na mém blogu Kocomouří kouzlení.

Karkulín ze střechy str. 160

17. prosince 2008 v 10:29 | Nartaya |  Astrid Lindgrenová

"Máš mě ale přesto rád, viď?"

"Ano, opravdu mám," ujistil ho Karkulín.

"Sám nevím proč a pořád o tom přemýšlím, když odpoledne ležím a nemůžu spát."

Popleskal Bena po tváři.

"Samozřejmě, že tě mám rád. Musí to ale něčím být... Možná tím, že jsi úplně jiný než já, ty chudáčku!"

Vylétl do okna a zamával Benovi na rozloučenou.

"A když zazvoníš, jako by hořelo," zavolal, "tak to znamená, že buď hoří, nebo taky: 'Zase jsem tě, Karkulíne, probudil, vezmi s sebou velkou tašku, přijď ke mně a odnes si všecky moje hračky - dostaneš je bez okolků."

 


Aktuální články

Reklama