Také ráda píšu, o čemž se lze přesvědčit na mém blogu Kocomouří kouzlení.

Leden 2009

Láska a smetí VII

30. ledna 2009 v 13:02 | Nartaya |  Ivan Klíma

To vnímáme oba, že svět už sténá, dusí se zaplaven tvary, zavalen věcmi, škrcen myšlenkami, které předstírají, že jsou potřebné, užitečné, či krásné a mají tudíž nárok na věčné trvání.


Láska a smetí VI

30. ledna 2009 v 13:00 | Nartaya |  Ivan Klíma

Aspoň mi pověz, co myslíš, že se stane s duší, která nevydrží nápor světa kolem sebe a pukne, rozskočí se na úlomky, které už nikdo neposbírá?

Nedělej si starosti, nezahyne. Třeba z každého úlomku vypučí nová - jako strom ze semene. Anebo se v jiném čase, v jiném životě všechny úlomky znovu složí, spojí se jako kapky v mračnu.


Láska a smetí V

30. ledna 2009 v 12:58 | Nartaya |  Ivan Klíma

Co se stane s lidskou duší v epicentru atomového výbuchu? I kdyby duše byla nehmotná, i kdyby byla zcela jiné podstaty, copak by mohla snést ten žár? Kdo si dovede představit duši v nitru slunce anebo jiných hvězd?


Pohádková kytice - O hloupém vlkovi

21. ledna 2009 v 20:24 | Nartaya |  Karel Jaromír Erben

Vždycky říkají, že sny jsou vítr, a přece se mi jednou sen vyplnil.


Ronja, dcera loupežníka str. 146

19. ledna 2009 v 20:38 | Nartaya |  Astrid Lindgrenová

Nikdo se neodvážil zavýskat, už dlouho jejich náčelník žádné výskání na hradě nepřipustil. Jen Plešek si na svůj věk poskočil příliš vysoko radostí a trochu se uprdl. Ale to ho nerozházelo.

"Nějaká salva musí být, když se lidi vracejí domů," řekl.


Ronja, dcera loupežníka str. 130

19. ledna 2009 v 20:37 | Nartaya |  Astrid Lindgrenová

Museli si to říct, dřív než bude pozdě. Že je krásné mít někoho rád tak, aby se nemusel obávat toho nejtěžšího. Mluvili o tom, ale neslyšeli ani jediné slovo. A pak už nemluvili. Jen se se zavřenýma očima objímali.


Ronja, dcera loupežníka str. 45

19. ledna 2009 v 20:36 | Nartaya |  Astrid Lindgrenová

Byl to její Mattis, a ona ho měla ráda, ať dělal co chtěl.


Ronja, dcera loupežníka str. 23

19. ledna 2009 v 20:35 | Nartaya |  Astrid Lindgrenová

Ale žádné divé větrnice nemohly Ronju vystrašit tak, aby se vzdala cest a míst, kde prožívala samotářský lesní život. Ano, byla sama, ale nikdo jí nechyběl. Kdo by jí měl chybět? Její dny byly plné života, radosti a utíkaly jako voda. Léto se přehouplo a už tu byl podzim.


Pipi Dlouhá punčocha str. 238

17. ledna 2009 v 18:47 | Nartaya |  Astrid Lindgrenová

"Když uvidíte bílé dítě brečet, tak je to úplně jasné, že mu vyhořela škola nebo že má volno nebo že mu paní učitelka zapomněla dát úkol z násobilky. A jak to vypadá, když propuknou prázdniny, o tom radši nemluvme. To pak se ten brek a řev vůbec nedá poslouchat. Když se školní vrata zavřou a začnou letní prázdniny, nezůstane jediné oko suché. Děti táhnou v průvodu domů za zpěvu smutečních písní a škytají pláčem při pomyšlení na to, kolik musí uplynout měsíců, než zase budou mít nábosilku. Je to bída, že se to ani popsat nedá," uzavřela s hlubokým povzdechem Pipi.


Pipi Dlouhá punčocha str. 161

17. ledna 2009 v 18:46 | Nartaya |  Astrid Lindgrenová

"Ano, utíká to, utíká, a my stárnem," řekla Pipi. "K podzimku mi bude deset, takže nejlepší léta už má člověk za sebou."





Pipi Dlouhá punčocha str. 156

17. ledna 2009 v 18:44 | Nartaya |  Astrid Lindgrenová

"Můžeme jíst rukama?"

"Jak chcete, mně to nevadí," řekla Pipi, "ale pokud jde o mě, tak já se přidržím starého zvyku a budu jíst ústy."


Pipi Dlouhá punčocha str. 148

17. ledna 2009 v 18:43 | Nartaya |  Astrid Lindgrenová

"Pipi," říkával, "kdybys šla na královský bál a zapomněla sis umýt nohy, tak si z toho nic nedělej, ale kdyby sis při ztroskotání zapomněla vzít s sebou prázdnou láhev, tak je s tebou ámen."


Pipi Dlouhá punčocha str. 146

17. ledna 2009 v 18:42 | Nartaya |  Astrid Lindgrenová

"Už jsi, Pipi, někdy ztroskotala a vyplavala na pustý ostrov?" zajímal se Tomy a usadil se na truhlíku pohodlněji.

"To bych prosila," odpověděla důrazně Pipi. "Něco tak ztroskotaného, jako jsem já, se hned tak nenajde. Se mnou se Robinson Crusoe vůbec nemůže měřit. V celém Atlantském i Tichém oceáně dohromady zbývá už jen takových osm nebo deset pustých ostrovů, na kterých jsem ještě neztroskotala. V příručkách pro turisty jsou na zvláštní černé listině."


Pipi Dlouhá punčocha str. 40

17. ledna 2009 v 18:40 | Nartaya |  Astrid Lindgrenová

"… V Šanghaji jsem jednou viděla Číňana a ten měl tak velké uši, že mu sloužily i jako pláštěnka. Když pršelo, jednoduše si zalezl pod uši a byl v teplíčku. Jenže uším to zas tak náramně příjemné nebylo. Když bylo moc špatné počasí, nabízel přátelům a známým, aby se k němu přišli pod ty uši schovat. Sedávali pod nimi a zpívali smutné písně, dokud se nevyčasilo. Měli ho za to moc rádi. …"


Pipi Dlouhá punčocha str. 38

17. ledna 2009 v 18:39 | Nartaya |  Astrid Lindgrenová

"Tak co vlastně ve škole dělají?" ptal se jeden chlapeček.

"Jedí bonbóny," odpověděla Pipi bez váhání. "Blízko školy je továrna na bonbóny a odtamtud vede potrubí rovnou do třídy. Celý den se z něho řinou bonbóny a děti mají co dělat, aby je stačily sníst."

"A co dělá paní učitelka?" zeptala se jedna dívenka.

"Vybaluje dětem bonbóny z papírků, co by dělala jiného, ty hloupá," vysvětlovala Pipi. "Snad si nemyslíš, že si to děti dělají samy? Ani nápad! Samy dokonce ani nechodí do školy. Posílají za sebe bráchu."


Pipi Dlouhá punčocha str. 32

17. ledna 2009 v 18:38 | Nartaya

"Vítáme tě do školy, Pipi. Doufám, že se ti tu s námi bude líbit a že se budeš dobře učit."

"A já zase doufám, že budu mít vánoční prázdniny," odpověděla Pipi. "Proto jsem taky přišla. Spravedlnost musí být!"


Pipi Dlouhá punčocha str. 24

17. ledna 2009 v 18:36 | Nartaya |  Astrid Lindgrenová

"A podívejme se," řekla Pipi. "Mám já dnes ale štěstí. Strážnici, to je moje. Mám je skoro stejně ráda jako kompot."


Pipi Dlouhá punčocha str. 19

17. ledna 2009 v 18:35 | Nartaya |  Astrid Lindgrenová

"To ne, Pipi, to nejde, přece si nemůžeme vzít cizího pána," řekl Tomy. "A co bychom s ním taky dělali?"

"Co bychom s ním dělali? S takovým pánem se dá dělat spousta věcí. Mohli bychom si ho držet v kleci na králíky místo opravdovského králíka a krmit ho pampeliškami. Ale když nechcete, tak prosím…"


Pipi Dlouhá punčocha str. 16

17. ledna 2009 v 18:32 | Nartaya |  Astrid Lindgrenová

"Kdybych ti chtěla namluvit, že čistím komín, tak bys mi nevěřil, na to jsi moc vykutálený," odpověděla Pipi. "Po pravdě řečeno jsem se pustila do pečení. Ale za chvíli budu hotová. Zatím si můžete sednout na truhlík na dříví."


Pipi Dlouhá punčocha str. 13

17. ledna 2009 v 18:31 | Nartaya |  Astrid Lindgrenová

"Nasmažíme lívanců,

Naděláme ňamňamců,

Najíme se žbrblanců."