Také ráda píšu, o čemž se lze přesvědčit na mém blogu Kocomouří kouzlení.

Únor 2011

Povídky malostranské, str. 137

20. února 2011 v 16:52 | Nartaya |  Jan Neruda

"Spíše se nasytí oheň dřev a moře vod, než krásnooká nasytí se mužů."



U tří lilií (1876)

Povídky malostranské, str. 136

20. února 2011 v 16:51 | Nartaya |  Jan Neruda

Byla teplá, avšak tmavá letní noc. Sirnatý, mrtvý vzduch posledních dnů byl se konečně sbalil v černé mraky. Bouřný vítr je zvečera mskal před sebou, pak se rozhučela mohutná bouř, zapraskal liják, a bouř a liják trvaly až do pozdní noci.



U tří lilií (1876)

Povídky malostranské, str. 111

20. února 2011 v 10:45 | Nartaya |  Jan Neruda

Jäkl se pomalu vyvyšoval nad hřeben. Teď bylo vidět ramena, teď už prsa, teď život.

"Není ho konce," bručel Novomlýnský, "ten chlap by moh vycházet v pokračováních."



Večerní šplechty (1875)

Povídky malostranské, str. 109

20. února 2011 v 10:45 | Nartaya |  Jan Neruda

"Záviděl bych kominíkům, kdyby neměli přece jen tak jednostranně černý názor do lidského života."



Večerní šplechty (1875)

Povídky malostranské, str. 112

20. února 2011 v 10:44 | Nartaya |  Jan Neruda

"Vždyť vy jste se také tak tuze chytrý nenarodil," durdil se Jäkl.

"Já? Prosím! Mne nosila matka pod srdcem šestnáct měsíců, a když jsem se narodil, už jsem mluvil. ..."




Večerní šplechty (1875)

Povídky malostranské, str. 113

20. února 2011 v 10:44 | Nartaya |  Jan Neruda

"Můj děd byl zvoníkem v Rakovníku. Byl tuze stár a tu ho jednoho dne napadlo, že si sám pozvonil umíráčkem, šel domů, lehl a umřel. ... Pak jsem si hrál kolem truhláře, který bydlel v domě a pracoval na truhle."



Večerní šplechty (1875)

Povídky malostranské, str. 93

19. února 2011 v 21:51 | Nartaya |  Jan Neruda

Obličej tak zdravě svítivý a do červena lesklý jako nedělní pečínka, politá čerstvým máslem.



Přivedla žebráka na mizinu (1875)

Povídky malostranské, str. 90

19. února 2011 v 21:49 | Nartaya |  Jan Neruda

Když je krásný květen, je na Malé Straně ráj. Petřín je obalen bílým květem, jako by všude kypělo z něho mléko, a celá Malá Strana je vhalena ve vůni bezu.


Pan Ryšánek a pan Schlegl (1875)

Povídky malostranské, str. 85

19. února 2011 v 21:47 | Nartaya |  Jan Neruda

Byl ale také přívětivý, švitorný. Když potkal hocha, který se mu líbil - hoch ten mohl být také děvčetem -, zastavil ho, pohladil ho po tváři a pak mu řekl: "Pozdravuj doma tatínka," třeba ho neznal.


Pan Ryšánek a pan Schlegl (1875)

Povídky malostranské, str. 84

19. února 2011 v 21:45 | Nartaya |  Jan Neruda

Řečtí bohové byli elegantní a duchaplní, krásní a veselí, Hellenové ve všem všudy. Slovanští bohové - pardon, my Slované neměli dost plastické síly ani na ustrojení velkých států, ani na vytvoření určitých bohů, naši bývalí bohové jsou nám dnes vzdor Erbenům a Kostomarovým pořád ještě mlhavou skupinou, samá měkkost, samá neurčitost.


Pan Ryšánek a pan Schlegl (1875)